Siemens: nedílná součást českého průmyslu už od roku 1890

U vzniku české pobočky společnosti Siemens stála elektřina. Prvními zakázkami byla veřejná osvětlení, konkrétně v Rustonově libeňské strojírně či ve slavném Stavovském divadle. Oficiální vznik společnosti se datuje až od roku 1890, kdy bylo otevřeno první zastoupení v Praze a Brně.

Již od počátku jsme se zásadně podíleli na rozvoji českého průmyslu. Prvními velkými zakázkami byly na přelomu minulého století městské elektrárny v Brně, Frýdlantu či Doksech. Až do konce první světové války Siemens elektrifikoval řadu českých měst, budoval elektrická osvětlení a podílel se na stavbě tramvajových tratí. Období velkého růstu pak přinesla první republika. V dobách největšího rozkvětu český Siemens zaměstnával v celé zemi 2 000 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější výrobní závody patřila pobočka v Mohelnici na Olomoucku, kde se od roku 1924 vyráběly elektromotory nesoucí naše logo.

Naopak druhá světová válka a období komunismu znamenaly úplný odchod naší společnosti z Československa. Až na drobné výjimky (i když – dá se třeba dodávce úplně prvního počítačového tomografu CT v roce 1978 nebo první magnetické rezonance v ČSSR v roce 1987 říkat drobná výjimka?) se tento stav udržel až do roku 1990. Tehdy bylo v Praze obnoveno stálé zastoupení firmy v Československu.

Za uplynulých 25 let jsme dokázali vybavit většinu českých nemocnic nejmodernější medicínskou technikou, postavit mobilní a pevné telefonní sítě většiny operátorů, dodat nové vlaky pro linku C pražského metra, desítky vagonů pro České dráhy, stejně tak railjet – nejmodernější vlaky na českých kolejích. Dále jsme vybavili nejvýznamnější a největší české podniky stejně jako bezpočet těch menších řídicími systémy. Modernizovali jsme českou energetiku, budovy a infrastrukturu.

Siemens je důležitou součástí české ekonomiky – máme více než 9 tisíc zaměstnanců a našich 9 divizí nabízí komplexní portfolio řešení pro oblast energetiky, zdravotnictví, průmyslu a veřejné infrastruktury. Po celé republice působíme ve 12 zastoupeních, 7 výrobních závodech, 9 vývojových centrech a 3 centrech sdílených služeb. Dnes patří společnost Siemens mezi technologické lídry své doby. Základy naší strategie tvoří tři pilíře: elektrifikace, automatizace a digitalizace.

Related Content

Hvězdárna Ondřejov: Ke hvězdám v pantoflích

Chce-li dnes astronom pozorovat noční oblohu, nemusí se dalekohledu ani dotknout. Vše potřebné obstará na dálku, přístroje pracují za něj. Platí to i o největším českém teleskopu na hvězdárně Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Pražské metro: Podzemí v moci strojů

Soupravy metra sviští podzemím jedna za druhou a dopravní zácpy na povrchu se jich netýkají. Pražské metro přepraví denně téměř 1,2 milionu cestujících. Jak se provoz tak složitého systému řídí? Čím dál větší díl zodpovědnosti se přesouvá z lidí na automaty.

Větrná a vodní energie: Síly přírody vyrábějí čistou elektřinu

Ten nápad měly postupně všechny civilizace – sestavit stroj, který využívá přírodních sil vody či větru k dělání užitečné, leč namáhavé práce – třeba k mletí obilí. Vodní mlýny se objevují zhruba před dvěma tisíci lety jak v Číně, Indii či Egyptě, tak i v Římské říši.

Osvětlení: Žárovky odcházejí do muzea. Přichází nové světlo

Žije s námi už 139 let, ale nyní nás opouští, aby ji mohly nahradit její energeticky i ekologicky příznivější nástupkyně. Řeč je o žárovce. Po celé 19. století se řada vynálezců snažila zkonstruovat baňku, v níž by spirála rozžhavená elektrickým proudem vydávala světlo.

Telekomunikace: Než se i u nás ozvalo první „haló“

Svět telekomunikací, bez něhož si dnes život nedokážeme vůbec představit, ve svých počátcích procházel pozoruhodnými peripetiemi. V roce 1876 vynalezl Alexander Graham Bell telefon a téhož roku na Světové výstavě ve Filadelfii mohli její návštěvníci s úžasem naslouchat slovům, která se linula z předváděného aparátu, ale byla vyslovena kdesi na opačném konci drátu. Až příští generace v této souvislosti překvapivě zhodnotí pozoruhodnou skutečnost: lidstvo se v tom okamžiku vrátilo od digitálního způsobu sdělování informací k analogovému. Předcházející vynález sdělovací techniky, elektrický telegraf Morseova typu, totiž ve své podstatě digitální byl.

Dlouhé Stráně: Český div vyvažuje elektrickou soustavu

V internetové anketě o největší div České republiky tato stavba před pěti lety přeskočila i Pražský hrad. Fascinující místo ročně přitáhne téměř šedesát tisíc návštěvníků, tedy asi tolik jako královský hrad Bezděz. Ale nejde o klenot historické architektury či jinou klasickou turistickou atrakci. Řeč je o přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně v Jeseníkách, O vodní elektrárně s největším instalovaným výkonem v České republice.

Výroba papíru ve Štětí: Papír je průvodcem lidské civilizace

Když se mluvívá o objevech, které změnily svět, nemůže mezi nimi samozřejmě chybět vynález knihtisku. Umožnil totiž šířit informace a vzdělání rychleji, pohodlněji a hlavně za mnohem nižší cenu, než když se knihy pomaloučku opisovaly ručně. Kupodivu se však obvykle zapomíná na to, že knihtisk by žádné větší šíření znalostí nemohl přinést, kdyby už před ním nebyl vynalezen papír.

Řízení letového provozu: Zázemí pro létající stroje

Je 17. prosince 1903. Orville Wright si lehá na břicho na konstrukci dvojplošníku, který spolu s bratrem Wilburem pojmenovali Flyer. Stroj startuje pomocí vozíku jedoucího po dřevěné koleji. Ve vzduchu se udrží dvanáct vteřin a tvrdě přistane na zemi.

Elektrárna Tušimice II: Elektřina z uhlí je stále čistější

V roce 1882 se už elektřina vyráběla pomocí dynam poháněných vodními koly nebo malými parními stroji. Ovšem kdo chtěl mít elektrické světlo, musel si třeba hned za domem postavit malý parní stroj a roztopit jej v dostatečném předstihu předtím, než potřeboval rozsvítit. To opravdu nebylo moc praktické.

Hala jako živý organismus

Pražská O2 Arena pojme až 18 tisíc diváků. Takovou budovu nelze spravovat stejně jako rodinný domek. Ovládání klimatizace, osvětlení a dalších systémů v mnoha ohledech připomíná procesy probíhající v živém organismu.

Nápady pro čtyři kola

První byl knihkupcem, který rád jezdil na velocipedu. Druhý strojním zámečníkem, jenž velocipedy opravoval a konstruoval. Jejich cesty se sešly v roce 1895 v Mladé Boleslavi, kde se dohodli, že založí dílnu na výrobu jízdních kol. Už tehdy se mezi nimi vytvořila dělba práce, která se pak již nikdy nezměnila. Bývalý knihkupec Václav Klement se projevil jako výborný obchodník, který budoval pověst závodu, staral se o odbyt a o reklamu. Václav Laurin se věnoval technickým záležitostem výroby. Perfektně se doplňovali.

Na kolejích přijíždí budoucnost

Nejstarší dráha rakouských železnic, zasahující i české území, pocházela z let 1825−1832 a měřila 129 kilometrů. Trať vedla mezi Lincem a Českými Budějovicemi a vozy po ní tahali koně – celkem jich na trati pracovalo 800. Bylo to výhodné: kůň, který táhne vůz po kolejích, uveze asi dvojnásobný náklad než na silnici a pětkrát těžší náklad než po nerovné cestě s nezpevněným povrchem. V Českých Budějovicích se zboží překládalo na lodě a po Vltavě dopravovalo do Prahy.

Národní technická knihovna: Špičková technika pro technickou literaturu

„V nové knihovně cítím otevřenost, volnost a profesionalitu, veřejný prostor, který nepůsobí formálně… A také tu oceňuji zdravou drzost,“ shrnuje své pocity z nové Národní technické knihovny v Praze Pavel Procházka. Ví, o čem mluví – každý den sem chodí do práce, protože tu působí jako tiskový mluvčí.